Velký Gatsby v angličtině

Vydělal je nelegálním prodejem alkoholu během prohibice a pochybnými obchody s cennými papíry. Narodil se totiž v chudé farmářské rodině jako James Gatz a ke jménu i majetku si pomohl přes kriminální podsvětí a spolupráci s gangsterem Meyerem Wolfshiemem.

Dělá to s jedinou nadějí, že se na některý z nich jednoho večera náhodou zatoulá Daisy. Daisy žije přes zátoku, ale on neví, jak ji po pěti letech přímo oslovit, a tak kolem sebe postaví atrakci, o které mluví celý New York.

Je to skutečné navigační světlo na konci přístavního mola u domu, kde přes zátoku bydlí Daisy se svým manželem. Pro Gatsbyho ale představuje jak Daisy samotnou, tak vysněnou budoucnost, na kterou se v noci dívá přes vodu a která je zdánlivě na dosah ruky.

Příběh je smyšlený, ale silně vychází z autorova vlastního života na Long Islandu na začátku dvacátých let. Sám Fitzgerald tam zažil divoké večírky zbohatlíků i pašeráků alkoholu a postavu Daisy částečně napsal podle své první velké lásky Ginevry Kingové a manželky Zeldy.

Je to britská fráze z vyšší společnosti, kterou odkoukal, když byl krátce po válce v Oxfordu, a používá ji, aby zněl jako člověk z lepší rodiny. Ve skutečnosti ho tenhle zlozvyk před skutečnými boháči jako Tomem Buchananem spíš prozrazuje, protože ho používá až příliš často a křečovitě.

Dějově i v dialozích se film Baze Luhrmanna z roku 2013 drží předlohy překvapivě věrně a spoustu vět bere slovo od slova. Rozdíl je v tónu: film je hlučný, barevný a velkolepý, zatímco kniha je mnohem tišší, melancholičtější a víc se soustředí na Nickovo zklamání z lidí kolem něj.

Příběh vypráví Nick Carraway, Gatsbyho soused a zároveň bratranec Daisy. Na začátku o sobě sice tvrdí, že je jedním z mála upřímných lidí, které kdy poznal, ale při čtení rychle zjistíš, že spoustu věcí přehlíží, zamlčuje a k samotnému Gatsbymu má nekritickou slabost.

Nejčastěji se lidé zaseknou v prvních třech kapitolách, kde se zdánlivě nic neděje, jen se jezdí na večírky a poslouchají se drby o člověku, kterého jsme ještě ani neviděli. Jakmile se ale ve čtvrté kapitole vyloží karty na stůl a Gatsby požádá Nicka o laskavost, příběh dostane jasný směr a spád.

Na malém prostoru a s malým počtem postav totiž ukazuje, jak funguje americký sen o tom, že z nuly můžeš dosáhnout čehokoliv, a proč v praxi naráží na nepropustné hradby starých peněz. Navíc je napsaná tak zhuštěně, že každá scéna od údolí popela po billboard s očima doktora Eckleburga nese jasný význam.

Ano, protože přestože v katalogu svítí žánr romance, nejde o dojemný milostný příběh. Je to spíš střízlivý, místy až cynický portrét člověka, který si v hlavě vysnil dokonalou ženu a odmítá vidět, jaká ta žena doopravdy je.