Obálka knihy Stroj času, autor H. G. Wells

Stroj času v angličtině

The Time MachineH. G. Wells

originálC2Britská angličtina · pozdně viktoriánské období · 1895žánrSci-fiatmosféraMelancholickáSpolečenské vrstvyVědaaudiokniha

Viktoriánský vynálezce sestrojí stroj času, odcestuje do roku 802 701 a zjistí, že se lidstvo vyvinulo ve dva odlišné druhy: bezstarostné obyvatele povrchu a tvory žijící v podzemní temnotě.

Kniha je postavená jako vyprávění v rámu: začíná i končí v londýnské jídelně, kde bezejmenný Poutník v čase líčí své zážitky skeptickým hostům. První kapitoly se nesou v duchu klidné vědecké debaty o čtvrtém rozměru, ze které se příběh rychle překlopí do přímého dobrodružného svědectví z budoucnosti. Jazyk je pozdně viktoriánská britská angličtina z roku 1895, která je formální a vysvětlující. Střídá teoretické úvahy o vývoji společnosti s velmi konkrétními smyslovými popisy neznámé krajiny, podzemní tmy a opuštěného světa.

Sedne ti, pokud

baví tě domýšlet, kam až může zajít evoluce člověka a rozdělení společnosti
chceš si přečíst příběh, který v podstatě založil moderní cestování časem
máš rád atmosféru starých vědeckých klubů v kombinaci s průzkumem neznámého světa
vyhovuje ti vyprávění, které se nezdržuje vedlejšími postavami a sleduje jednu hlavní linku

Nesedne ti, pokud

úvodní teoretická debata o čtvrtém rozměru se čte spíš jako přednáška než román
postavy nemají ani vlastní jména a slouží hlavně jako nositelé myšlenek
v textu je velmi málo dialogů, skoro celou knihu táhne monolog jednoho vypravěče
vyznění knihy je čím dál chmurnější a nedává moc naděje ohledně budoucnosti lidstva

Jaká je to kniha „Stroj času“

Verze knihy „Stroj času“ v angličtině: B1

Stejná kniha upravená pro úroveň, na které čteš plynule bez zastavování

úroveňA1–A2B1–B2C1–C2stranaudiokniha

C276 %16 %0 % 7 050 17,1118Originál · Text autora · pozdně viktoriánská angličtina

B2.983 %14 %0 % 4 620 13,3123Upraveno · Současná angličtina · britský pravopis

B1.986 %12 %0 % 3 580 8,5122Upraveno · Současná angličtina · britský pravopis

Originál · Text autora · pozdně viktoriánská angličtinaC2A1–A276 %B1–B216 %C1–C20 %unikátních slov 7 050ve větě 17,1118stran4hodiny

Upraveno · Současná angličtina · britský pravopisB2.9A1–A283 %B1–B214 %C1–C20 %unikátních slov 4 620ve větě 13,3123stran5hodin

Upraveno · Současná angličtina · britský pravopisB1.9A1–A286 %B1–B212 %C1–C20 %unikátních slov 3 580ve větě 8,5122stran5hodin

Desetinné místo ukazuje, kde v rámci úrovně kniha je: B2.0 je začátek B2, B2.9 je skoro C1

Slovní zásoba podle úrovní

A1 69%
A2 17%
B1 8%
B2 4%

O tomto vydání B1.9

This edition is at level B1.9 for strong intermediate learners. The whole story is kept in this edition. Every event and character and line of speech is kept. Old sentences had 17.2 words on average. New sentences have 8.4 words on average. Hard words fell from 10.1 percent to 1.6 percent. 71 rare words are explained in round brackets at first use. Reading takes about four and a half hours. NewGen Books adapted this edition with the help of AI.

About the level

This edition is B1.9 on the NewGen Books scale (version 1.2) and the original C2; both are measured from the text itself. On the Flesch–Kincaid formula's US school scale the edition reads at grade 2 and the original at grade 8. In the CEFR's words, a B1 reader “can follow the plot of stories, simple novels and comics with a clear linear storyline and high frequency everyday language, given regular use of a dictionary.”

Adaptace 0.3.3 · 21. 10. 2026

Ukázka z knihy „Stroj času“ v angličtině

Jeden úryvek tak, jak ho podává každá verze.

Klepni na libovolné slovo – ukážeme ti překlad

Originál · C2241 slov

The Time Traveller (for so it will be convenient to speak of him) was expounding a recondite matter to us. His grey eyes shone and twinkled, and his usually pale face was flushed and animated. The fire burned brightly, and the soft radiance of the incandescent lights in the lilies of silver caught the bubbles that flashed and passed in our glasses. Our chairs, being his patents, embraced and caressed us rather than submitted to be sat upon, and there was that luxurious after-dinner atmosphere when thought roams gracefully free of the trammels of precision. And he put it to us in this way —marking the points with a lean forefinger —as we sat and lazily admired his earnestness over this new paradox (as we thought it) and his fecundity.

“You must follow me carefully. I shall have to controvert one or two ideas that are almost universally accepted. The geometry, for instance, they taught you at school is founded on a misconception.”

“Is not that rather a large thing to expect us to begin upon?” said Filby, an argumentative person with red hair.

“I do not mean to ask you to accept anything without reasonable ground for it. You will soon admit as much as I need from you. You know of course that a mathematical line, a line of thickness nil, has no real existence. They taught you that? Neither has a mathematical plane. These things are mere abstractions.”

B1.9254 slov

We will call our host the Time Traveller. He was explaining a hard idea to us. His grey eyes shone and danced. His face was usually pale, but now it was red and lively. The fire burned brightly. Soft lights sat in silver lilies. They shone on the rising bubbles in our glasses. He made our chairs himself. They held us softly. They did not just let us sit on them. It was a rich, easy time after dinner. Thought moves freely at that time. It does not have to be exact. He put his idea to us in this way. He marked each point with a thin finger. We sat at rest and liked his serious way with this new puzzle. We thought it was a puzzle. We also liked how full of ideas he was.

“You must follow me carefully. I will have to argue against one or two ideas. Almost everyone believes them. They taught you geometry (the study of shapes, lines and spaces) at school. It is built on a wrong idea.”

“Is that not a very big thing to start with?” said Filby. He had red hair and liked to argue.

“I do not ask you to believe anything without a good reason. You will soon agree to all that I need from you. You know that a line in geometry has no thickness at all. That line is not real. They taught you that? A flat side in geometry is not real either. These things are only ideas.”

Stejný úryvek na různých úrovníchPokračovat ve čtečce

Původní jazyk knihy „Stroj času“ a co ti dá

Jak náročný je jazyk C2

Originál jsme naměřili na úrovni C2, takže v původním znění je to překvapivě tvrdý oříšek. Věty mají v průměru 17,1 slova, což není extrémně dlouhé, a 76 % slovní zásoby spadá do základních úrovní A1 a A2. Náročnost ale dělá zbylý slovník: 7 % slov leží mimo pět tisíc nejčastějších výrazů a 4 % tvoří výrazy mimo běžný slovník nebo dobové obraty. Pokud si netroufáš na plnou viktoriánskou slovní zásobu, můžeš sáhnout po našich adaptacích na úrovních B2.9 nebo B1.9.

Co to znamená v praxi: Skvělý text na přechod od běžné angličtiny k formálnějšímu stylu: v adaptaci B1.9/B2.9 plynulé čtení, v originálu C2 poctivý trénink bohaté slovní zásoby.

Na co se připravit

Pozdně viktoriánská angličtina. Text z roku 1895 je psaný v britské angličtině (en-GB) s lehkým archaismem a drží si formální, vysvětlující tón bez veršů.

Spisovný projev vypravěčů. V knize se vůbec nevyskytuje nářečí ani slang, protože všichni mluvčí jsou vzdělaní viktoriánští pánové a obyvatelé budoucnosti v angličtině nerozmlouvají.

Věda i vjemy. Jazyk plynule přechází od racionální debaty u večeře a vědeckého výkladu ke konkrétním smyslovým popisům oživlého dobrodružství.

Jak číst a nevzdat to

Dej si pozor na zrádná slova (false friends), která se ve vědeckých úvahách vypravěče objevují často: «actually» znamená ve skutečnosti (ne aktuálně), «eventually» znamená nakonec (ne eventuálně) a «sympathetic» je soucitný nebo chápavý, nikoli sympatický.
Protože čeština nemá členy, sleduj, jak Wells používá určitý člen u obecných pojmů (např. «the Time Traveller» nebo «the Fourth Dimension») – pomůže ti to vycítit, kdy mluví o konkrétním jevu a kdy o obecné kategorii.
V dlouhých popisných souvětích tě může potrápit pevný anglický slovosled: když vypravěč skládá za sebe vědecké hypotézy a příslovečná určení, vždycky si v duchu najdi podmět a přísudek, abys neztratil nit.
Všímej si rozdílu mezi prostým minulým časem (děj příběhu v budoucnosti) a předpřítomným časem (present perfect), kterým Poutník u stolu shrnuje své dosavadní zkušenosti pro přítomné posluchače.

Obsah knihy „Stroj času“ · 13 kapitol

Istrana 1
IIstrana 13
IIIstrana 20
IVstrana 28
IV (pokračování)strana 35
Vstrana 42

Všech 13 kapitol

V (pokračování)strana 55
VIstrana 66
VIIstrana 74
VIIIstrana 83
IXstrana 93
Xstrana 103
XIstrana 107
XIIstrana 114
Epiloguestrana 121

Hodnocení čtenářů knihy „Stroj času“

Zatím žádné hodnocení. Přidej první.

Tvoje hodnocení

Recenze čtenářů knihy „Stroj času“

Zatím žádné recenze.

Historie knihy „Stroj času“

1888
Časoví argonauti
Wells vydal starší, mnohem hrubší příběh o cestování časem, „Časoví argonauti“ (The Chronic Argonauts), v časopise Science Schools Journal; obsahoval zárodek pozdější novely.
Science Schools Journal, 1888
1894
Přepracováno pro National Observer
Wells nápad přepracoval jako sérii článků v časopise National Observer, kterou pak znovu přepsal do výsledného příběhu.
1895
Vydáváno na pokračování v New Review
Konečná verze vycházela na pokračování v časopise New Review v první polovině roku 1895, krátce před svým knižním vydáním.
The New Review, 1895
1895
Knižní vydání
Novelu vydalo v roce 1895 nakladatelství Henry Holt v New Yorku a William Heinemann v Londýně a její úspěch etabloval Wellse jako spisovatele.

V kultuře „Stroj času“

8 adaptací a zmínek, 1895–2002

1895
V jazyce „Stroj času“
Wells dal snu o cestování časem jméno i dopravní prostředek a tento výraz se dnes používá pro cokoli, co přenáší lidi do minulosti.
1895
V jazyce Eloiové a Morloci
Dva budoucí druhy, jeden zahálčivý na povrchu, druhý dřoucí pod zemí, se staly zkratkou pro společnost rozdělenou podle tříd.
1895
V jazyce Čas jako čtvrtý rozměr
Úvodní argument Cestovatele v čase, že čas je rozměr podobně jako délka, zpopularizoval tuto myšlenku dávno předtím, než se stala běžnou v debatách o fyzice.
1960
Film Stroj času (George Pal)
Rod Taylor hrál hlavní roli v barevném filmu natočeném v Technicoloru, který získal Oscara za nejlepší zvláštní efekty.
1963
Seriál Pán času (Doctor Who)
Dlouholetý britský seriál, postavený kolem cestujícího stroje času, navazuje na model, který Wells vytvořil.
1979
Film Čas po čase
Film Nicholase Meyera si představuje samotného Wellse, jak pronásleduje Jacka Rozparovače do současnosti pomocí vlastního stroje času.
2002
Film Stroj času (Simon Wells)
Tato verze, režírovaná Wellsovým pravnukem, zmodernizovala příběh pro současné filmové plátno.
Umění Morloci z komiksů Marvel
Komiksy X-Men si vypůjčily toto jméno pro skupinu vyvržených mutantů žijících v tunelech pod New Yorkem.

Otázky a odpovědi o knize „Stroj času“ v angličtině

Jak se jmenuje hlavní hrdina ve Stroji času?

Hlavní hrdina v knize žádné vlastní jméno nemá a po celou dobu se mu říká prostě Poutník v čase (The Time Traveller). Wells to udělal záměrně, aby příběh působil jako nadčasové podobenství a čtenář se soustředil na samotnou vizi budoucnosti místo na osobní historii postavy. Stejně tak většina jeho hostů u večeře vystupuje jen pod označením své profese, jako je Lékař, Psycholog nebo Novinář.

Kdo jsou Eloiové a Morlokové a odkud se vzali?

Jsou to dvě větve, na které se během statisíců let rozdělil lidský druh. Eloiové jsou drobní, bezstarostní tvorové z bývalé privilegované vrstvy, žijící na slunném povrchu, zatímco Morlokové žijí v podzemní temnotě u strojů a vyvinuli se z někdejších dělníků. Wells tím dotáhl do biologického extrému propast mezi bohatými a pracujícími, kterou viděl ve viktoriánské Anglii.

Jak moc se liší film Stroj času z roku 2002 od knihy?

Film z roku 2002 s Guyem Pearcem se od knihy odklání téměř ve všem kromě základní myšlenky rozdělení lidstva. Filmaři přidali osobní tragédii se snoubenkou, přesunuli děj do New Yorku, vymysleli postavu mluvícího vůdce Morloků a změnili i samotný závěr. Původní kniha je mnohem komornější, nemá žádného hlavního padoucha a odehrává se v tiché přírodě budoucího Londýna.

Byl Wellsův Stroj času opravdu první knihou o cestování časem?

Nebyl úplně prvním příběhem o přesunu v čase, ale byl první, kde hrdina cestuje pomocí vědomě zkonstruovaného stroje, který sám ovládá. Před Wellsem se postavy dostávaly do budoucnosti většinou stoletým spánkem, zásahem duchů nebo úderem do hlavy. Teprve Wells zavedl myšlenku času jako čtvrtého rozměru, kterým se dá pohybovat tam a zpět pomocí techniky.

Proč je v knize tak málo dialogů, když hlavní hrdina potká obyvatele budoucnosti?

Obyvatelé roku 802 701 mluví úplně jiným, velmi zjednodušeným jazykem a jejich intelekt klesl na úroveň malých dětí. Poutník v čase se tak nemá s kým bavit o složitých věcech a většinu toho, co o světě zjistí, musí vydedukovat sám z pozorování krajiny, budov a chování obou ras. Celý příběh proto stojí na jeho vnitřních úvahách a popisech, které pak přednáší přátelům v Londýně.

Která část knihy dělá čtenářům největší problém a co přijde po ní?

Nejčastěji čtenáři bojují s první kapitolou, kde Poutník v čase vysvětluje geometrii čtyř rozměrů a hosté s ním vedou teoretickou debatu. Jakmile ale vypravěč ve třetí kapitole nasedne do stroje a ocitne se v budoucnosti, text se promění v napínavý průzkum neznámého světa a čte se mnohem svižněji. Pokud tě úvodní fyzika nebaví, stačí ji přelétnout a počkat na samotný start stroje.

Kam až v budoucnosti se Poutník v čase nakonec podívá?

Po událostech v roce 802 701 se vydá ještě mnohem dál, o desítky milionů let dopředu, až do doby, kdy Země přestává rotovat a Slunce pomalu vyhasíná. Tato závěrečná pasáž už není o souboji s obyvateli budoucnosti, ale o tichém pozorování umírající planety na pustém mořském pobřeží. Právě tyto stránky patří k nejsilnějším popisům v celé knize, než se hrdina pokusí o návrat.

Má Stroj času nějaké pokračování, nebo je to uzavřený příběh?

Kniha je naprosto samostatná a uzavřená, sám Wells k ní žádné pokračování nikdy nenapsal. V roce 1995, ke stému výročí vydání, sice vyšlo oficiálně schválené pokračování «Časové lodě» (The Time Ships) od spisovatele Stephena Baxtera, to už je ale moderní pocta. Pro pochopení původního příběhu si vystačíš s touto jedinou útlou knihou.

Ve zkratce o knize „Stroj času“

17 polí tirážních údajů a naměřených vlastností textu. Vše si lze ověřit.

Původní název: The Time Machine · „Stroj času“
Autor: H. G. Wells
První vydání: 1895
Původní jazyk: Angličtina
Žánr: Sci-fi · Klasika · Dobrodružné
Atmosféra: Melancholická
Témata: Společenské vrstvy · Věda · Společnost · Přežití
Místo a doba: viktoriánský Londýn (Richmond) a Země v daleké budoucnosti · konec 19. století, rok 802 701 a doba o třicet milionů let později
Různých slov: 4 494

Slov na větu: 17 slovo
Úroveň originálu: C2
Verze: C2, B2.9, B1.9
Rozsah originálu: 14 kap. · 32 452 slovo
Doba čtení: ~3 h
Zdrojový text: Standard Ebooks
Práva: CC0 1.0 Universal (Public Domain Dedication)
Stáhnout: EPUB